2: Pracovat víc nestačí. Firmy musí…
2: Pracovat víc nestačí. Firmy musí pracovat chytřeji – nebo zaniknou.
Blog NeuroSystemika pro Leadership
Pokud hledáte cestu, jak tvořit odolnější, chytřejší a propojenější organizaci – můžeme to dělat společně. S respektem k vašemu rytmu i systému.
Tento článek navazuje na první díl série o NeuroSystemice pro leadership. Zatímco jsme minule řešili, proč přežije ten, kdo se umí učit rychleji než svět kolem něj, dnes se podíváme na jiný klíčový posun: proč víc práce neznamená víc výsledků – a co znamená pracovat chytřeji v době komplexity.
Všichni to známe. Ambiciózní strategie, intenzivní nasazení, nekonečné porady. A přesto se kýžený posun nedostaví. Týmy jsou vyčerpané. Inovace stagnují. A tlak narůstá. Proč? Protože jsme uvěřili, že úspěch je jen funkcí objemu práce. Ale svět už tak nefunguje.
„Nesvatá trojice“: Víc – lépe – s méně
Profesor Peter Hawkins mluví o nové realitě leadershipu jako o „nesvaté trojici“:
musíme dosahovat víc výsledků,
ve vyšší kvalitě,
s menšími zdroji – méně lidí, méně času, menší rozpočet.
To je výzva, kterou nelze vyřešit přidáním hodin práce. Potřebujeme změnit způsob, jak spolu myslíme a tvoříme. A to není otázka individuální výkonnosti, ale systémové inteligence.
Když pracuješ víc – ale systém se nehýbe
Mnoho lídrů reaguje na tlak zvýšeným úsilím. Je to pochopitelné, ale nefunkční. Pokud zůstává způsob myšlení a vedení stejný, žádné navýšení úsilí nepřinese změnu výsledků. Jen vyčerpání.
Často se ladí struktury – reporting, kontrola, procesy – místo toho, aby se pracovalo na vztazích, smyslu a prostředí spolupráce. Leadership se tím mění v režimový management, ne v prostor inovace.
Future shock: když změn je víc, než zvládneš zpracovat
Alvin Toffler už v 70. letech varoval před „future shockem“ – stavem, kdy přichází tolik změn v krátkém čase, že náš nervový systém, rozhodovací mechanismy i kultura nestačí reagovat. Výsledkem není pohyb, ale paralýza, chaos nebo cynismus.
Dnes to vidíme všude kolem sebe: nárůst změn o 183 % od roku 2019 (Accenture Pulse of Change Index) není jen statistika – je to reálný tlak, který cítíme v každodenní práci.
Co znamená „pracovat chytřeji“?
Změnit způsob rozhodování – méně hierarchie, více rozumu v síti
Dovolit učení a reflexi – protože bez zastavení není adaptace, a bez připouštění chyb při novém není skutečné učení
Uvolnit kontrolu a budovat důvěru – protože největší inovace přichází z míst, kde je bezpečno zpochybňovat
Posilovat mezitýmovou spolupráci – protože žádná výzva už dnes není izolovaná
Nejde o „soft“ přístup. Jde o tvrdou realitu. Systém, který není schopen regenerace, se zhroutí. Organizace, které neumí myslet chytře, budou pracovat tvrdě – až na doraz.
Otázky pro zamyšlení:
Kde ve vaší organizaci reagujete na výzvy navýšením kontroly namísto inovace?
Kdy jste naposledy zastavili běh a zaměřili se na kvalitu způsobu spolupráce?
Co ve vás říká: „Je čas přestat dřít a začít tvořit jinak?“
Leadership není o dělání víc. Je o vytváření podmínek, kde se víc může stát.
Zdroje a inspirace:
Peter Hawkins – „nesvatá trojice“ a systémový leadership
Alvin Toffler – Future Shock a limity lidského přetížení
Accenture (2024) – Pulse of Change Index
Amy Edmondson – psychologické bezpečí jako podmínka inovace
Daniel Siegel – neurobiologie stresu, adaptace a vztahového prostředí
V příštím článku se podíváme na to, proč ani ta nejlepší strategie nezaručuje úspěch – pokud ji sabotuje firemní kultura. Strategie určuje směr. Ale kultura rozhoduje, zda vůbec vyrazíme.