Generální ředitelé, členové vedení firmy i majitelé ve výkonných rolích chtějí, aby jejich firma prosperovala dnes i v budoucnu. Individuální spolupráce jim nabízí prostor získat odstup, lépe porozumět tomu, co se děje, a promyslet vlastní jednání i podmínky pro práci ostatních. Každý z nás do ní přináší něco jiného. Společně pracujeme ve prospěch firmy a lidí, kterým slouží.
Schopní lidé kolem a rozhodování se přesto vrací k lídrovi
Představte si generálního ředitele, který si vyhradil dopoledne na budoucnost firmy. Postupně ale řeší neshodu mezi obchodem a výrobou, personální otázku a několik rozhodnutí, která měla vzniknout jinde. Kolem sebe má schopné lidi. Přesto bez něj řada věcí nepokračuje.
Takové situace s lidmi v čele firem probírám. Zkoumáme, co se opakuje, jak k tomu přispívá jejich vlastní jednání a co podporují vztahy, pravidla nebo rozdělení pravomocí. Z tohoto porozumění pak vycházejí konkrétní kroky, jejichž účinek ověřujeme v práci.
Co všechno leží na člověku v čele firmy
Člověk v čele firmy ji do značné míry zosobňuje dovnitř i navenek. Zaměstnanci, zákazníci, vlastníci a partneři se k němu obracejí s různými očekáváními. Jeho rozhodnutí ovlivňují práci dalších lidí a budoucí možnosti firmy.
Změna vlastníka, vstup do skupiny, nový investor nebo zavádění AI mohou tato očekávání výrazně proměnit. Dosavadní zkušenost zůstává cenná, ale nemusí sama stačit na nové podmínky. S lídry promýšlíme, co jejich role nyní vyžaduje, co potřebují zachovat a co se potřebují naučit dělat jinak.
Lidé, se kterými pracuji, chtějí uspět a přispět k prosperitě firmy. Někdy potřebují zvládnout obtížnou situaci. Jindy připravují další etapu rozvoje a chtějí ji důkladně promyslet. Společná práce má místo v obou případech.
Když zkušenost odborníka začne omezovat lídra
Lídr s bohatou odbornou zkušeností umí rychle nabídnout řešení. Věc se vyřídí a všem se na chvíli uleví. Mozek se učí z toho, co přináší výsledek a úlevu, a to platí pro lídra i pro jeho lidi. Při další podobné situaci se na něj kolegové obrátí znovu. Tento způsob spolupráce se může postupně upevnit, až mu rozhodování o každodenních věcech zabere většinu kapacity.
Společně zkoumáme, která rozhodnutí skutečně vyžadují jeho roli. Co potřebují ostatní, aby mohli rozhodovat sami? Mají jasný mandát, informace a dohodnuté hranice? Co se stane, když zvolí jiný postup, než by zvolil on? Také reakce lídra spoluvytvářejí podmínky, v nichž lidé odpovědnost přebírají nebo ji vracejí zpět.
Tým výborných sólistů
Další častou situací je vedení firmy složené ze schopných lidí, kteří dobře řídí své oblasti. Otázky přesahující jednotlivé útvary ale zůstávají na CEO. Ten se stává prostředníkem a arbitrem tam, kde by členové vedení firmy potřebovali dospět ke společnému rozhodnutí.
V individuální práci promýšlíme, jak k tomu přispívá uspořádání spolupráce i sám CEO. Co členové TOP týmu považují za svou společnou odpovědnost? Jak se potkávají jejich cíle? Někdy je dalším krokem práce s celým týmem. Individuální rozhovor pomůže tuto potřebu rozpoznat a připravit.
Strategické otázky kolem umělé inteligence
S některými lídry probírám investice do AI, jejichž přínos se zatím nedostavil. U jiných se setkávám se zdrženlivostí, kterou podporují nejistota, varování nebo předchozí zkušenost. V obou případech potřebujeme promyslet, k čemu má AI ve firmě sloužit a podle čeho její přínos poznáme.
Ptáme se, které činnosti má smysl měnit, jaké rozhodování má zůstat lidem a jak připravit podmínky pro zavádění. Kdo má mandát, co se potřebují lidé naučit a jak budeme vyhodnocovat zkušenost? Rychlejší provádění určité činnosti samo o sobě ještě neznamená větší přínos pro firmu. Peter Drucker už v roce 1963 v Harvard Business Review napsal, že není nic tak zbytečného jako dělat velmi efektivně to, co se dělat vůbec nemělo. Nejdřív proto zkoumáme, co je správné dělat, a potom jak to dělat správně.
Ukotvení v nové roli
Nová funkce, nově vytvořená pozice nebo změna vlastnického uspořádání přináší otázky, na které popis práce nemusí odpovědět. Co ode mě očekávají různé zainteresované strany? K čemu mám mandát? Jak se moje role vztahuje k ostatním a podle čeho poznáme její přínos?
Společně tyto otázky vyjasňujeme a promýšlíme rozhovory a dohody, které pomohou roli ukotvit. Součástí může být i opouštění způsobů práce, které byly užitečné v předchozí funkci.
Z exekutivní do neexekutivní role
Se zkušenými lídry se otevírá také otázka, jak předat každodenní řízení a dál firmě přispívat. Co si ponechat, co skutečně předat a jak dát nástupci prostor? Jak zacházet se zkušeností a vlivem, aby nové vedení firmy mohlo převzít svou roli?
Je to změna vztahu k firmě i k vlastní profesní identitě. Vedle odborných poznatků do těchto rozhovorů přináším svou životní a profesní zkušenost.
Co umožní odstup a jiný pohled
Na několik hodin měsíčně se společně zastavíme u otázek, které v běžném provozu snadno ustupují naléhavým úkolům. Můžeme si všimnout opakujících se vzorců, přezkoumat dosavadní vysvětlení a podívat se také na to, co zůstávalo stranou pozornosti.
Do práce přináším znalosti základních principů a mechanismů fungování mozku, zejména toho, co ovlivňuje pozornost, učení, rozhodování a reakce lidí. Propojuji je s porozuměním vztahovým a systémovým silám ve firmách. Zajímá nás například, jak se osobní návyky potkávají s očekáváním kolegů, nastavením cílů nebo rozdělením pravomocí.
Prostor pro lidskost i pochybnosti
Lidé v čele firem zůstávají lidmi. Jejich role od nich vyžaduje rozhodnost, ale lidskost z ní nezmizí: nemohou všechno vědět, někdy pochybují, některá rozhodnutí se nepovedou a na řadu otázek nemají hotovou odpověď. Potřebují se ptát, zjišťovat, ověřovat a opírat se o poznání dalších lidí. To není selhání jejich role, ale podmínka odpovědného vedení firmy.
Jejich úplná každodenní zkušenost se však může výrazně lišit od obrazu vrcholových manažerů ve veřejném prostoru a na sociálních sítích. Tam jsou vidět především úspěchy, jistota a rozhodnost; mnohem méně omyly, nejistota a slepé uličky. Srovnávat vlastní skutečnost s takto vybraným obrazem ostatních může být zatěžující a podporovat zbytečnou snahu o dokonalost.
Peter Hawkins popisuje vedení firmy, jehož členové si měsíce stěžovali na svého nového CEO. Upozornil je, že tím přesouvají odpovědnost za vedení firmy směrem nahoru a čekají na dokonalého CEO. Otázkou proto není, kde získat bezchybného CEO, ale jak se členové vedení firmy svými silnými stránkami doplní a společně převezmou odpovědnost za celek včetně slabin svého CEO.
Bezpečí v takovém rozhovoru neznamená pohodlí ani souhlas. Znamená, že člověk nemusí předstírat jistotu tam, kde ji nemá, a může vyslovit pochybnost, obavu nebo vlastní omyl, aniž by tím ztrácel autoritu. Důvěra mu umožňuje odvážněji zpochybnit vlastní předpoklady, přijmout nepříjemnou zpětnou vazbu a prozkoumat pohledy, které by pod tlakem své role mohl příliš rychle odmítnout.
Takový rozhovor nesnižuje náročnost rozhodování ani odpovědnost lídra. Vytváří podmínky pro odvážnější, promyšlenější a moudřejší rozhodnutí. Společně rozlišujeme, co potřebuje další informace, co rozhovor s ostatními a co už přiměřený krok, ze kterého se lze učit.
Od porozumění k jednání
U společného přemýšlení se vracíme k tomu, co z něj plyne pro práci. Například si lídr vybere rozhodnutí, které dosud přebíral, a s kolegou vyjasní jeho mandát i situace, kdy potřebuje věc konzultovat. Při dalším setkání se podíváme, co tato dohoda umožnila a kde se objevily obtíže. Podle zkušenosti promyslíme další postup.
Někdy se ukáže potřeba změnit vlastní reakci. Jindy je nutná dohoda napříč vedením firmy nebo úprava podmínek ve firmě. Forma další práce vychází z toho, čemu jsme společně porozuměli.
Co obsahuje partnerství
Od začátku pečlivě vyjasňujeme, čemu a komu naše spolupráce slouží. Společně vytváříme hodnotu, která má přispívat k prosperitě firmy a k naplňování potřeb jejích zákazníků, zaměstnanců, vlastníků a partnerů.
Spolupráce proto obvykle nezačíná hotovým zadáním ani předem zvoleným postupem. Nejprve společně mapujeme situaci a snažíme se porozumět tomu, co si žádá: komu má práce sloužit, co má umožnit a podle čeho poznáme její přínos.
Pokud má člen vedení firmy nadřízeného nebo jiného zadavatele – například CEO, majitele či předsedu představenstva nebo dozorčí rady – zveme ho do vyjasnění zadání. Společně se domluvíme na účelu, očekávaných přínosech a hranicích spolupráce a jasně oddělíme společné zadání od důvěrného obsahu rozhovorů. Podle situace si také vyžádáme pohledy kolegů a dalších zainteresovaných stran, pro které je práce lídra důležitá. Individuální práce tak od začátku zůstává zakotvená v potřebách firmy a jejích zainteresovaných stran.
Princip tohoto partnerství je jednoduchý: Vy znáte svůj systém. Já rozumím mechanismům. Společně vytvoříme porozumění. Lídr přináší znalost firmy, lidí a trhu, svou zkušenost a možnost jednat ve své roli. Já přináším odborné poznatky, zkušenost z práce s vedením firem, otázky a postřehy. Konkrétní situaci poznáváme společně a své výklady přezkoumáváme a ověřujeme podle toho, co se ve firmě skutečně děje. K partnerství patří také ochota otevřít nepohodlné téma a přezkoumat vlastní předpoklady na obou stranách.
Russell Ackoff rozlišoval znalosti, které odpovídají na otázku jak, porozumění, které odpovídá na otázku proč, a moudrost, kterou nazval vyhodnoceným porozuměním: schopností posoudit, co je správné dělat. Pro mě k ní patří i porozumění systémům a silám, které ve firmě na sebe působí. K takovému porozumění se společně dostaneme snáz než každý sám. Proto nejde jen o to, co ví lídr a co vím já, ale o to, co z toho společně pochopíme a jak to promítneme do rozhodnutí.
Cítím spoluodpovědnost za to, co naše práce přinese. Odpovídám za kvalitu svého příspěvku a společné práce; lídr nese odpovědnost za svá rozhodnutí a výkon své role. Společný účel nás vede k tomu, abychom se zajímali o skutečné dopady spolupráce.
Pokud promýšlíte podobnou situaci, můžeme začít situační konzultací. Nejprve společně zmapujeme, co se děje, co si situace žádá, komu má spolupráce sloužit a podle čeho bychom poznali její přínos. Pokud je důležité zapojit nadřízeného, majitele nebo jiného zadavatele, domluvíme i způsob společného vyjasnění zadání. Teprve potom posoudíme, zda a v jaké podobě může být naše spolupráce užitečná.
Zdroje
Peter Drucker, Managing for Business Effectiveness, Harvard Business Review, květen 1963. https://hbr.org/1963/05/managing-for-business-effectiveness
Peter Hawkins, Beyond the Heroic CEO: The Changing Challenge of Leadership, Henley Business School White Paper, 2011.
Russell L. Ackoff, From Data to Wisdom, Journal of Applied Systems Analysis 16 (1989), s. 3–9.




